urbanferrets

Naše Adelinka začala rodit v termínu v sobotu 11. dubna 2009. A jak to probíhalo?

Protože mám klec hned vedle postele, probudilo mě její hluboké oddychování a takové strašně slaboulinké pískání. Hned jsem vylezla z postele a odkryla pelíšek. Bylo asi tak půl čtvrté ráno a v pelíšku už byl jeden růžový mrňousek. Adélka měla stahy a začala rodit dalšího bobka. Vyděsilo mě, kolik přitom ztratila krve, však je to taky vidět na fotkách v albu - docela hrůza! Bála jsem se, aby mi nevykrvácela...

Adélka postupně odrodila celkem 6 freťátek, ale byla z toho opravdu hodně zničená, ačkoli jsem se snažila jí zásobovat tvarohem oslazeným medem a multivitaminovou pastou, kvůli čemuž i přestala žrát placenty od mimišek. Asi okolo 6.h. přestala mít stahy a začala usínat. Některá miminka ani už nelízala, neočišťovala je a ani ji nenapadlo odhryznout pupeční šňůru. (Nevím jestli se to má?, ale když ona se k tomu neměla, tak jsem ty pupeční šňůrky přestřihla vydezinfikovanýma nůžkama a ty studené placenty vyhodila.) Adéla byla z toho porodu tak vysílená, že když byla zrovna vzhůru, tak se docela hodně třepala.

Četla jsem, že je také dobré nejen sledovat, jestli společně s plody vyšly z těla i všechny placenty, ale je také dobré prohmatat bříško, jestli tam nezůstaly ještě nějaké další minifretečky. No a mě se podařilo nahmatat v Adélčině bříšku malou kuličku. Nejdříve jsem si nebyla jistá, jestli to není jenom nějaký orgán nebo co? Zkoušela jsem prohmátávat znovu bříško spící Adélky, až se ta kulička začala pohybovat v břišní dutině. Adélka už neměla stahy a tak jsem ji trošku masírovala na bříšku, abych ji pomohla mladé vypudit. A ona pak porodila asi po hodině snažení i toho posledního sedmého bobka, který však  nebyl natolik vyvinutý, aby přežil následující kritické dny (byl totiž poloviční velikosti oproti svým sourozencům).

Tedy, až už byly všechny miminka odrozené, tak Adélka chvíli usnula. V následujích hodinách se o mláďata moc nestarala. Byla z toho porodu hodně vydivočená, běhala po pokoji jako zmatená a taky se u toho pořád třepala (asi ze stresu i z vysílení). Třepala se docela hodně i v neděli, ale to už jsem to nevydržela se na ni jen dívat, tvaroh očividně nestačil, tak jsem jí raději vzala k vetovi.

Veterinářce jsem sdělila, jaké máme potíže: 

1)  že jsem bohužel neohlídala všechny placenty a že nevím jestli je všechny vypudila a sežrala či nikoli. Když jsem se totiž vzbudila, první bobek už byl nějakou dobu na světě a u toho posledního už byla tak kaput a zrovna ho čistila, že jsem přes tu její hlavu neviděla, jestli sežrala placentu či ne?

Takže veterinářka provedla RTG břišní dutiny, a protože tam nebyla vidět žádná malá kostra miminka, tak usoudila, že tam žádné další není. A placenta se přes RTG stejně nedá poznat, protože je to měkká tkáň. Nicméně po prohmatání břicha Adély  mi sdělila, že je možné, že tam něco je, protože tam nahmatala určitý neobvyklý útvar a děloha prý byla hodně "kontrahovaná". Pro jistotu raději aplikovali injekci oxytocinu na vypuzení zbytků placenty.

2) co se týče toho silného třesu, tak dostala ještě dvě další injekce: calcium (na zmírnění třesu)  a glukózu (na dodání energie).

A následující den (právě na Velikonoční pondělí) jsme šli na kontrolu a dostali jsme sirup Calcium Chlorate. Adélce vůbec ale vůbec nechutnal. Vyzvracela ho, ale nejdříve by si ho nejraději vyškrábala z pusy. Takže jsem jí ho kulišácky nalila do kočičího mléčka, a to už pak vypila. :-)

Adélka se třásla po několik dalších dní, ale postupně se ten třes zmírňoval, a asi tak po týdnu už se vůbec netřásla. :-) Problém vyřešen. :-) Calcium jsme už vysadili.